Než se rozhodneš, u které banky si půjčíš, převeď si nabídky na stejnou základnu. Úroková sazba je jen jedna část skládačky; do úvěrových nákladů patří také poplatky za sjednání a vedení úvěru, pojištění, případné sankce za předčasné splacení a způsob, jakým banka počítá úroky. Vezmi si od každé banky splátkový kalendář a k němu přehled všech plateb, které během splácení skutečně odvedeš. Teprve součet těchto položek ti ukáže, kolik tě půjčka stojí celkem. Pokud ti banka odmítne dát konkrétní čísla písemně, ber to jako varovný signál a ptej se dál, dokud nemáš jasno.
Potom porovnej nejen celkovou částku, ale i to, jak náklady sedí na tvůj rozpočet a tvé plány. Nižší celkové náklady nemusí být výhodné, pokud znamenají vyšší měsíční splátku, kterou nezvládneš platit bez rezervy. Naopak delší splatnost sníží měsíční zatížení, ale často zvýší celkovou sumu, kterou zaplatíš. Zjisti si proto i to, jak banka reaguje na mimořádnou splátku, zda umožňuje odklad splátek a jak vysoké jsou poplatky s tím spojené. Zvaž, jestli chceš úvěr splatit dřív, nebo ho držet co nejdéle, a podle toho vybírej.
Nakonec si obě nabídky projdi s tužkou a spočítej scénář, kdy se ti příjem sníží nebo přijde nečekaný výdaj. Ověř, jak se v takové situaci změní úvěrové náklady a co všechno bys musel doplatit. Crolink se přímo na to, co se stane při výpovědi smlouvy a jaké podmínky platí pro refinancování. Pokud ti některá banka neumí odpovědět srozumitelně a bez tlaku, raději se soustřeď na tu, která ti dá čísla i podmínky jasně na papír. Rozhoduj se podle celkových nákladů a své schopnosti splácet, ne podle jediné lákavé sazby.